Od hvězdy ke svatbě 18.

30. června 2008 v 12:18 | €vule |  Od hvězdy ke svatbě
originální název: Od hvězdy ke svatbě
autor: KirushinQa
díl: 18.

"Nástupiště dvě.Za 10 minut odlétáme." hlásil neosobní hlas na letišti.
Ne,neletím na koncert,ani nejedu na dovolenou.Odlétám,navždy.
Odlétám z Německa,a doufám že se nikdy nevrátím.
Odlétám do cizí země,která se stane mým novým domovem.
Doufám že se tam budu mít o něco lépe než v Německu.
Usednu do sedadla,a konečně se mi sputí slzy,které jsem tak dlouho potlačovala.
Potlačovala jsem je půl roku,a už na to nemám síly.
Stala jsem se slavnou po celé Evropě,všude mně každý zná,a proto odlétám až tak daleko,do Kanady,přesněji do Montrealu.
"Slečno je vám dobře?" zeptá se mně letuška,která je u nás.Zřejmě si myslí že mi něco je,má pravdu , trápím se.
Lehce přikývnu,a ona odejde.
Mohla bych letět 1.třídou.Peníze na to mám,ale neletím.Nechci se nad někým vyvyšovat,a proto jedu turstickou třídou.Už mám i Kanadské občanství,Německé sem si ale nechala.
A co na to máma s tátou? Řekli že si můžu dělat co chci.Mamka brečela,tak jako každá máma,ale vypořádala se stím.Taky jsem brečela,nechtěla jsem brečet ale stalo se.
Celý sedadlo bylo už mokrý,zase další nával slz.Štěstí že sem seděla sama.Společnost bych ráda neuvítala.
A jak to bylo s fanoušky?

Prostě sem ohlásila že končím.Od manažera sem dostala výpověď.V časopisech se objevovali moje fotky, u nich bylo napsaná že sem na drogách,že chlastám a takový kecy.
Všichni z toho bylo zdrceni,hlavně Timo.Toho už nikdy neuvidím.Nikdy.Nikomu sem neřekla že odlétám do Kanady,jen rodičům a těm věřím.Nikdo neví jak mi je,a můj dovod rezigance?
Není to,že mě nebaví zpívat,baví a moc.V Kanadě nevím jestli začnu dělat kariéru.Asi ne.Chci žít normální život.Vidíte jak měním názory.?Když sem vyhrála SuperStar byla jsem ráda.Myslela jsem že se zblázním.Pak jsem vyhrála Zlatýho Otta v kategorii zpěvačka.Pak Comet.Všichni si mysleli že se vznáším štěstím,mysleli si že sem nafoukaná,a ty špatní mysleli že na drogách.Sakra,tak kdo mi věřil? Rodiče a Timo.Jediný tyhle-jinak nikdo.
Cesta do Kanady trvá z Německa přibližně 6-10 hodin . (Sorry jestli je to kravina,ale nemám vůbec odhad). Konečně si v hlavě všechno urovnám.
"Chcete něco k pití?" přijde ke mně zase letuška
"Minerálku" usměji se,a setřu si slzy.Bůhví jestli mě ta ženská zná.
Konečně vystupujem.Bolí mně zadek,a jsem celá rozlámaná.Vyfotila jsem si přírodu z letadla,super fotka.Taky jsem přemýšlela,četla,spala.
Seděla jsem naštěstí vzadu,takže sem měla takový malý ssoukromí.
První noc přespím v nějakým hotelu,a druhou...Druhou? Nemůžu si pořád uědomit že tady zůstanu.Že tady budu bydlet. Druhou budu taky v hotelu,busu schánět brigádu,nebo práci,mohla bych dostudovat.Mohla bych si najít byt.Ach jo,začátky jsou těžký.Tak těžký.
Naštěstí mi nikdo nemůže volat,mám new číslo.Vlastně o mně nikdo nic neví.
"Nebudu brečet" okřiknu se německy,takže mi nikdo nerozumí,štěstí že angličtinu ovládám.Štěstí že chodím na jazykovku.Teď budu štěstí potřebovat dost často.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 adus(h)ka adus(h)ka | 30. června 2008 v 15:47 | Reagovat

rychle dál

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama